Prezident Miloš Zeman si nechal u své poradkyně Marie Benešové zpracovat analýzu, která měla potvrdit nebo vyvrátit jeho domněnku, že si v Česku teoreticky lze objednat trestní stíhání. Z analýzy, kterou prezident předal ministrovi spravedlnosti, vyplývá, že to možné je.
„Vypracovala jsem pro potřeby Hradu analýzu a předala jsem ji panu prezidentovi,“ potvrdila Deníku N Benešová. Vypracovaný dokument bývalá ministryně ukázat nechce, analýza podle ní nicméně dokazuje, že v Česku si trestní stíhání objednat lze.
Policii i státní zástupce opakovaně veřejně kritizoval i premiér Andrej Babiš (ANO), který tvrdí, že vyšetřování možného dotačního podvodu kolem farmy Čapí hnízdo začalo na objednávku.
Prezident v minulosti zmiňoval případ bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, která byla nejprve odsouzena na 8,5 roku v kauze solárních podvodů, odvolací soud ji ale obžaloby zprostil.
Pochybnosti i kolem Zemkových elektráren
Pochybnosti vzbuzuje i další případ související s Vitáskovou, a sice kauza licencí pro chomutovské solární elektrárny průmyslníka Zdeňka Zemka, která vedle dalších odsouzených znamenala i tvrdé tresty odnětí svobody pro dva Zemkovy syny za údajné podvody při získávání licencí pro elektrárny na konci roku 2010. Elektrárny přitom byly prokazatelně dokončené a provozuschopné.
Benešová svůj právní rozbor opírá hlavně o kauzu Beretta, která vypukla na začátku roku 2016. V případu jde o to, že podle vyšetřovatelů přes soukromého detektiva a bývalého policistu Igora Gáboríka utíkaly důvěrné informace z policejních databází.
Policie tehdy zatkla mimo jiné i šéfa odboru korupce protikorupční policie Radka Holuba, který měl Gáboríkovi informace předávat. Kauza ale zatím není uzavřena. V analýze pracuje i s případem kolem tiskárny Neograph.
Zprávu Zeman podle Deníku N 17. března při poradě svého expertního týmu v Lánech předal ministrovi spravedlnosti Janu Kněžínkovi (za ANO). K čemu mu má sloužit, odmítl vysvětlit jak Hrad, tak Kněžínek.
„Stejně tak, jako je to možné v dalších oblastech, ve kterých působí lidský faktor, tak i tady může pochopitelně dojít k selhání jedince, k excesu, k chybě. Nemohu tvrdit opak. Speciálně pak ale v oblasti represe je obdobné selhání vnímáno o to citlivěji. Praxe ukazuje, že některé mechanismy zafungují až s jistým časovým odstupem, ať už dříve, nebo později, i tak plní svoji funkci,“ uvedl Kněžínek.
