Princezna Koloběžka české justice aneb Co vše dokázal jeden úplně obyčejný malý legislativní zmetek

Princezna Koloběžka české justice aneb Co vše dokázal jeden úplně obyčejný malý legislativní zmetek

Princezna Koloběžka české justice aneb Co vše dokázal jeden úplně obyčejný malý legislativní zmetek

Drobný legislativní zmetek spolu se změnou názoru nejvyššího státního zastupitelství stačil k vytvoření nové judikatury, která ignoruje technické předpisy, platné zákony, ale i zdravý rozum.

Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) v době jeho vzniku pro ověření všech technických požadavků pro udělení licencí, vč. ověření bezpečnosti, postačovala jedna jediná stránka formátu A4.

Jedna stránka formátu A4, kterou společnost ČEZ, a.s. prohlásila všechny své atomové, tepelné a vodní elektrárny, teplárny, kogenerační jednotky a všechny další zdroje, tisíce kilometrů elektrického vedení, stovky rozvoden, desítky kilometrů tepelných rozvodů a předávacích stanic a všechna další výrobní a provozní zařízení, vše v hodnotě mnoha set miliard korun, za bezpečné a provozuschopné, stačila ERÚ k udělení licence pro ČEZ, a.s.

Stavební úřad již několik desítek let kontroluje skutečný stav stavby prohlídkami a všemi doklady, protokoly a vyjádřeními, kterými se ověřuje celková bezpečnost stavby pro lidi, zvířata i přírodní prostředí před povolením užívání dle několika desítek zákonů a vyhlášek. Jedním z těchto zákonů je i zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce a jedním z dokladů je i zpráva o revizi.

Novelou stavebního zákona v roce 2006 se změnilo kolaudační rozhodnutí na kolaudační souhlas, ERÚ proto nachystal novelu licenční vyhlášky, kde v odůvodnění je popsáno rozhodnutí stavebního úřadu jako jediný a nezpochybnitelný důkaz bezpečnosti: „Je zřejmé, že pouhým prohlášením žadatele, …, nemůže být objektivně prokázán takový předpoklad pro udělení licence. Proto bylo třeba toto ustanovení vyhlášky změnit, …doklady, které splnění technických předpokladů skutečně objektivně prokazují. Bude se tedy jednat o kolaudační rozhodnutí (u nových staveb kolaudační souhlas) …“.

Proč se ale nakonec v novele licenční vyhlášky č. 363/2007 Sb. objevil text nahrazující celkovou bezpečnost stavby požadovanou energetickým a stavebním zákonem, pouhým dílčím dokladem, a to zprávou o revizi: „dokladem prokazujícím splnění požadavků k zajištění bezpečnosti práce „(zpráva o revizi)“, to dosud nikdo nevysvětlil a ani mně se to nepodařilo na ERÚ zjistit. A právě tato jedna jediná závorka, která se v licenční vyhlášce ocitla nejspíše omylem (můžeme pouze doufat, že se jednalo jenom o legislativní zmetek, a nikoliv o zlý záměr právníka ERÚ), spolu se změnou právního názoru Nejvyššího státního zastupitelství z roku 2015, stačila k vytvoření nové judikatury, která ignoruje nejen platné technické předpisy, platné zákony, ale v neposlední řadě i zdravý rozum.

Odborníci odhadují, že kdyby ERÚ chtěl zkontrolovat aktuální bezpečnost např. všech zařízení ČEZ, a.s., přesně v souladu s licenční vyhláškou a novou judikaturou vytvořenou pro solární elektrárny, pouze dle aktuálních revizních zpráv, musely by se tyto dopravit na ERÚ asi třemi 18tunovými kamiony… Jak zajistit v ERÚ případné dodržení licenční vyhlášky ve spojitosti s novou judikaturou a posouzení správnosti (dle judikatury též pravdivosti), když ERÚ nikdy neměl v systemizaci revizní techniky? Nyní, po personálních změnách v Radě ERÚ v srpnu 2019 a drastických personálních změnách na konci roku 2019, bude mít ERÚ velký problém, a to zajistit splnění povinností dle energetického zákona. Zajištění kontrol revizních zpráv, sice nad rámec energetického zákona, ale plně dle nové judikatury, by však bylo již přímo sisyfovskou prací.

Zpráva o revizi vyhrazeného technického zařízení, kterou vyhotovuje revizní technik, konstatuje, že konkrétní revidovaná část stavby (elektrické, plynové, tlakové zařízení apod.) je schopna, či neschopna bezpečného provozu, ale nikdy nesouvisela s dokončením stavby, které řeší výhradně stavební úřad. Revizní zpráva je platná, pouze obsahuje-li požadavky dle přílohy k vyhlášce č. 73/2010 Sb. a vypracoval-li ji revizní technik s platným osvědčením. V potaz samozřejmě nelze brát revizní zprávy, které nebyly vypracovány revizním technikem a kde byl třetí osobou zfalšován podpis revizního technika.

Nová judikatura vytvořila, pouze pro solární elektrárny z roku 2010, zcela nové názvosloví, které je v rozporu se zákony a s technickými předpisy. Vytvoření institutu „nepravdivá revizní zpráva“, umožnilo soudům nebrat v úvahu platnost revizní zprávy dle zákona č. 174/1968 Sb. a celkovou bezpečnost elektrárny přeměnit na právní politikum. Pouze u solárních elektráren byla pomocí judikátů vytvořena systémem princezna koloběžka (ani oblečená, ani neoblečená, ani pěšky, ani na kole, atd) de iure zcela nová kategorie revizních zpráv, tzv. „nepravdivá revizní zpráva“, i když tato zůstává stále platnou revizní zprávou dle zákona.

Dle judikátů se u solárních elektráren jedná o „nepravdivou revizní zprávu“ např. v případě, kdy soud usoudil, že, protože stavba nebyla do všech detailů dokončena, nemůže být platná revizní zpráva „pravdivou“. I soudu by však mohlo být známo, že dokončenost stavby nikterak nesouvisí s revizní zprávou. Stejně tak by mohlo být soudu známo, že i když na stavbě nebyly v době provádění revize osazeny všechny prvky, které jsou označeny označením „CE“ dle zákona č. 22/1997 Sb., nelze z toho soudit, že platná revizní zpráva je „nepravdivou revizní zprávou“…. Jak je obecně, dle stavebního zákona, známo, revizní zprávy jsou pouze jednou z částí celého komplexu dokladů, kterým se ověřuje bezpečnost a provozuschopnost staveb a který musí prověřit a posoudit stavební úřad předtím, než povolí, jménem českého státu, bezpečné užívání stavby dle stavebního zákona.

U solárních elektráren se soudům podařilo s pomocí „nepravdivé revizní zprávy“ vytvořit fikci nedokončené, a tedy nebezpečné stavby, která nesplňuje podmínky bezpečnosti a se kterou tedy ani nelze bezpečně podnikat dle energetického zákona, a proto jí neměla být udělena licence (speciální živnostenský list dle energetického zákona). Zde se však česká justice dostala na velmi tenký led. Aby bylo možné prohlásit, že nebyly u stavby solární elektrárny splněny požadavky na ověření bezpečnosti, musely soudy zcela ignorovat platný stavební zákon, včetně rozhodnutí o povolení k užívání stavby, které stavební úřad vydal až po kompletním ověření bezpečnosti a provozuschopnosti stavby, pro kterou jsou všechny zprávy o revizích pouze jedním z podkladů…

Typickým příkladem je jedna solární elektrárna s povolením od stavebního úřadu užívat bezpečnou a provozuschopnou solární elektrárnu od 20. 11. 2010 ve zkušebním provozu. Následně ji i provozovatel distribuční sítě seznal jako zcela bezpečnou, a proto ji mohl připojit ke své distribuční síti a osadit elektroměrem, což se stalo dne 21. 12. 2010. Krajský soud, v rozporu s těmito skutečnostmi, přesto dokázal v roce 2016 tvrdit, že tato solární elektrárna v prosinci 2010 „není dokončena ani zčásti“. Zajímavé je, že i Vrchní státní zastupitelství v roce 2018 přiznalo, že v prosinci 2010 tato solární elektrárna „měla instalovánu veškerou technologii vč. FV panelů, zbývalo zapojení dvou sekcí panelů“, což je mj. i v souladu se všemi soudně znaleckými posudky renomovaných znaleckých ústavů. I další odborníci opakovaně potvrdili bezpečnost a provozuschopnost stavby solární elektrárny již v roce 2010, včetně splnění všech předpokladů pro udělení licence. Rozhodujícím, z hlediska správního řízení, však byla prohlídka solární elektrárny kontrolní skupinou ERÚ dne 31. 12. 2010, která prověřila a potvrdila, že solární elektrárna splnila podmínky pro udělení licence, a právě na základě této prohlídky ERÚ licenci solární elektrárně udělil. A dle vyhodnocení zkušebního provozu vydal stavební úřad dne 25. 2. 2011 kolaudační souhlas, kterým Česká republika definitivně povolila trvalé a bezpečné užívání stavby solární elektrárny státním souhlasem s trvalým bezpečným užíváním. Žádné z rozhodnutí stavebního úřadu z listopadu 2010 či z února 2011 nebylo nikdy a nikým napadeno či jinak zpochybněno.

Solární elektrárna je tedy ode dne 20. 11. 2010, dle platných českých zákonů, bezpečná a plně provozuschopná a má platné revizní zprávy, a tedy mohla a stále může, bez jakéhokoliv rizika, vyrábět elektrickou energii. Pouze dle legislativního omylu (ať již úmyslného či neúmyslného) z roku 2007 v licenční vyhlášce a z něho, v roce 2015, vyšlého judikaturního novotvaru „nepravdivá revizní zpráva“, a to pouze s odkazem na údajné neprokázání bezpečnosti v licenčním řízení, nemá nyní tato solární elektrárna, po 9 letech trvale bezpečného provozu, nárok na platnou licenci, t.j. státní souhlas s podnikáním. Tato solární elektrárna tedy může, dle českých zákonů od roku 2010 dodnes, bezpečně a trvale elektřinu vyrábět, ale nyní nesmí elektřinu vyrobenou v této, dle platných zákonů ČR zcela bezpečné, elektrárně dodávat (prodávat) do distribuční sítě, a tedy s ní řádně podnikat. Ústavní právo vlastníka vlastnit majetek, tj. solární elektrárnu určenou k výrobě elektřiny, tedy není nikterak omezeno. Ostatně vlastnictví této solární elektrárny nebylo nikdy a nikým zpochybněno. Omezeno je „pouze“ vlastníkovo právo s tímto majetkem svobodně dle platných zákonů podnikat, tj. prodávat vyrobenou elektřinu. Smutné je, že vlastníkovi nepomohl napravit křivdu ani Ústavní soud… Prostě taková typicky česká Princezna Koloběžka české justice v praxi…

 

Ivan Noveský
Institut pro energetiku
energetik a právník zakládal v roce 2001 ERÚ a v letech 2016/2017 byl jeho 1. místopředsedou

 

zdroj: parlamentnilisty.cz

zdroj fotografie: oenergetice.cz

TVS: Nebezpečné slunce

TVS: Nebezpečné slunce 2

Kniha: Spravedlnost Pláče

Rubriky

Archivy