Ivan Noveský: Princezna Koloběžka české justice II. aneb Kterak se dá pomocí nepravdivé platné revizní zprávy vytvořit trestný čin podpisu nepravdivého předávacího protokolu

Ivan Noveský: Princezna Koloběžka české justice II. aneb Kterak se dá pomocí nepravdivé platné revizní zprávy vytvořit trestný čin podpisu nepravdivého předávacího protokolu

Ivan Noveský: Princezna Koloběžka české justice II. aneb Kterak se dá pomocí nepravdivé platné revizní zprávy vytvořit trestný čin podpisu nepravdivého předávacího protokolu

Soudy zcela ignorují platné zákony, ale i zdravý rozum. Podpisem předávacího protokolu jednatelé ani nemohli porušit žádný zákon nebo uvést správní úřad v omyl, přesto jsou ve vězení.

V minulém komentáři pod názvem „Princezna Koloběžka české justice aneb Co vše dokázal jeden úplně obyčejný malý legislativní zmetek“ jsem ukázal, jak lze vytvořit nové technické názvosloví, zcela bez vazby na technické a stavební předpisy.

Nepravdivost platné revizní zprávy soudy začaly dovozovat na základě informace, kterou „odborníci“ z Energetického regulačního úřadu (ERÚ) poskytli již na jaře 2011 Policii ČR. Napomohla k tomu i ta skutečnost, že mezi taxativně vyjmenovanými doklady se v novele licenční vyhlášce v roce 2008, i když asi pouhým omylem, ocitla i …”(zpráva o revizi)”… A pak již všichni automaticky přijali informaci od ERÚ, že platné revizní zprávy, i když pouze u solárních elektráren, mohou být „pravdivé“, pouze pokud byly vypracovány na dokončené stavbě solární elektrárny a že dokončenost stavby je nezbytnou podmínkou pro udělení speciálního živnostenského listu (licence dle energetického zákona). Nikdo se ani nenamáhal si ověřit, že dokončenost staveb, včetně staveb energetických zařízení, a tedy i včetně solárních elektráren, je, stejně jako celková bezpečnost a provozuschopnost staveb, již několik desítek let pouze v pravomoci stavebních úřadů, které na jejich základě povolují užívání stavby, buď dočasné, v rámci např. zkušebního provozu, či trvalé, a to vydáním kolaudačního souhlasu.

Pokud se však začnou ex post pomocí judikátů měnit technické předpisy, nelze se ani divit, že mohl vzniknout institut „nepravdivá“ platná revizní zpráva. Revizní technici sice mnohdy neznají zákony, ale také tím, že je nevykládají, nechápou, že někdo může místo nich vykládat technické předpisy a normy a ignorovat znalecké posudky renomovaných znaleckých ústavů. Díky těmto výkladům se však ve vězení ocitli dosud zcela bezúhonní revizní technici, z nichž mnozí z nich 40 i více let vypracovávali standardní revizní zprávy na energetické a další stavby a měli pouze tu smůlu, že vypracovali standardní revizní zprávu na elektrické zařízení v solární elektrárně. Kdyby tutéž standardní revizní zprávu vypracovali např. na elektrické zařízení v atomové elektrárně, mohli dnes užívat zaslouženého důchodu, a ne trávit zbytek svých dnů ve vězení pro zločince.

Podobně je to s předávacími protokoly. Nepravdivost předávacího protokolu je soudy dovozována pouze z tvrzené nedokončenosti stavby, bez ohledu na to, že u této stavby byla již před podpisem „nepravdivého“ předávacího protokolu, dle platných zákonů, pravomocně prokázána bezpečnost a provozuschopnost stavby. Soudy však často nezajímá ani skutečnost, opakovaně judikovaná, že dle energetického zákona a licenční vyhlášky se v rámci licenčního řízení nikdy nemohlo rozhodovat o dokončenosti, provozuschopnosti a povolení užívání stavby energetického zařízení, a tedy ani žádné stavby solární elektrárny. Protože technické předpisy neznají „nepravdivou“ platnou revizní zprávu, nemohlo dojít ani k porušení licenční vyhlášky, o energetickém zákonu ani nemluvě. „Nepravdivý“ předávací protokol, resp. jeho podepsání, od roku 2015 soudy používají, často jako jediný „důkaz“, i když pouze ve vybraných trestních řízeních u vybraných solárních elektráren, pro uplatnění drakonických trestů odnětí svobod za zvláště závažný zločin podvodu či jeho přípravy. A opět se nikdo nenamáhal zjistit skutečnost, že energetický zákon předávací protokol nezná, a tedy ani nevyžaduje. Stejně jako skutečnost, že licenční vyhláška taxativně vyjmenovává doklady, které jsou součástí licenčního řízení, ale předávací protokol mezi nimi nikdy nebyl a není. To, že tato skutečnost nevedla k zamyšlení se žádného soudu, ba dokonce ani Ústavního soudu, je nejen ke škodě spravedlnosti, ale i ku škodě dobrého jména české justice.

Ze všech staveb, včetně staveb energetických zařízení, a to včetně staveb tepelných, atomových, vodních a dalších elektráren, pouze u staveb solárních elektráren byla pomocí judikatury vytvořena systémem “princezna koloběžka” de iure nová kategorie revizních zpráv, a to „nepravdivá platná revizní zpráva“. Návazně na „nepravdivou revizní zprávu“ byl vytvořen i „nepravdivý předávací protokol“, i když energetický zákon ani licenční vyhláška žádný předávací protokol nezná, a není tedy součástí licenčního řízení. Proto „nepravdivým předávacím protokolem“, resp. jeho podpisem, nemohl být ERÚ nikterak uveden v omyl, a již vůbec ne v otázce dokončenosti stavby, kterou energetický zákon ani licenční vyhláška nezná a nevyžaduje, a není tedy předmětem licenčního řízení. Použití předávacího protokolu pro kriminalizaci podpisujících je však spíše otázkou pro soudy.

Příkladem použití „nepravdivého předávacího protokolu“ může být jedna stavba solární elektrárny, u které povolil stavební úřad dne 20. 11. 2010 užívání ve zkušebním provozu, jako zcela bezpečné a provozuschopné, a proto mohl být podepsán dne 29. 11. 2010 předávací protokol. Elektrárna začala dne 21. 12. 2010 vyrábět elektřinu a na základě vyhodnocení zkušebního provozu vydal stavební úřad dne 25. 2. 2011 kolaudační souhlas, který je platný dodnes. Tato elektrárna může dle českých zákonů od roku 2010 dodnes bezpečně a trvale elektřinu vyrábět, ale nyní již nemůže elektřinu vyrobenou v této, dle platných zákonů ČR zcela bezpečné, elektrárně dodávat (prodávat) do distribuční sítě, a tedy s ní řádně podnikat. Ústavní právo vlastníka vlastnit majetek – zde elektrárnu určenou k výrobě elektřiny – tedy není nijak omezeno. Omezeno je „pouze“ vlastníkovo právo s tímto majetkem svobodně, dle platných zákonů, podnikat a prodávat vyrobenou elektřinu. Smutné je, že vlastníkovi nepomohl napravit křivdu ani Ústavní soud…  Podpisem předávacího protokolu nemohl jednatel, jako statutární zástupce, porušit energetický či jiný zákon. Přesto jsou dnes ve vězení jednatelé, kterým je kladeno za vinu pouze to, že podepsali „nepravdivý předávací protokol“, i když podpisem předávacího protokolu nemohli porušit žádný zákon. Ovšem ucelený řetěz spekulací, i když dle zákonů a judikátů nesouvisejících, kterým měl být dokázán závažný zločin, nedokázal, nebo možná nechtěl dokázat, přetrhnout ani Ústavní soud. Prostě taková typicky česká Princezna Koloběžka české justice v praxi…

Ivan Noveský, Institut pro energetiku
energetik a právník
zakládal v roce 2001 ERÚ a v letech 2016/2017 byl jeho 1. místopředsedou

Zdroj: parlamentní listy

TVS: Nebezpečné slunce

TVS: Nebezpečné slunce 2

Kniha: Spravedlnost Pláče

Rubriky

Archivy