Má Ústavní soud ještě šanci?

Má Ústavní soud ještě šanci?

Má Ústavní soud ještě šanci?

Je tomu již 30 let od doby, kdy jsem poprvé usedl v taláru u Městského soudu v Brně. Mnoho věcí se od té doby v justici změnilo, vznikl Ústavní soud, zvýšil se počet platných zákonných norem o více než 50 %, atd. Prosím proto doktory práva všelikého o shovívavost, nebude-li některý právní termín v této úvaze zcela kosher…

Přes třicetiletý časový odstup, nebo možná právě kvůli němu, stále považuji rozsudek, tj. i nález Ústavního soudu, za jediné rozhodnutí ve věci samé. Usnesení soudů bylo vždy “pouze” procesní záležitostí, kterou se rozhoduje např. o podmínkách řízení, přerušení či zastavení řízení, o nákladech řízení, smíru stran, apod., ale která se meritem věci nezabývá a o něm ani nerozhoduje.

Snad není příliš konzervativním ten názor, který tvrdí, že i procesní záležitost typu usnesení by měla být v souladu s platnými zákony České republiky a hlavně spravedlivá. I po 25 letech si vybavuji diskuzi s tehdejším předsedou Ústavního soudu panem dr. Zdeňkem Kesslerem, dej mu pánbůh lehké spočinutí, a jeho, až téměř pedantskou snahu, o udržení zákonnosti. Většina občanů stále očekává, že Ústavní soud ohlídá, aby soudní řízení byla vedena v souladu s ústavními principy, platnými zákony a aby tato soudní řízení byla spravedlivá. O to více překvapí usnesení Ústavního soudu ze dne 30. září 2019, které se týká kauz neprokázání bezpečnosti tzv. Zemkových elektráren postavených v roce 2010, které byly řadu let velmi intenzivně mediálně „propírané“ včetně, předem mediálně, odsouzených.

Je až s podivem, že usnesení Ústavního soudu vychází z 8 základních spekulací týkajících se neprokázání bezpečnosti, které ale vycházejí pouze z judikatury z roku 2015 a mladší a které nemají oporu v českých zákonech, ba dokonce jsou s nimi i v přímém rozporu. Pro většinu čtenářů by asi bylo šokem zjištění, že ze všech těchto soudních řízení se zcela vytratil jejich základ, a to právě bezpečnost a provozuschopnost. Nejen Zemkovy elektrárny z roku 2010, ale většina elektráren z roku 2010, neměla a dodnes nemá žádný problém s bezpečností a provozuschopností. Zemkovy elektrárny mají českým státem od 20. 11. 2010 povolen bezpečný zkušební provoz a od 25. 2. 2011 bezpečný trvalý provoz (kolaudace), který nikdy nikdo nijak nezpochybnil.

Sleduji pouze technické aspekty usnesení Ústavního soudu, nikoliv např. zaujatost nalézacího soudu dokázanou peticí soudců, apod. Na skutkové podstatě a platnosti zákonů by snad nemělo nic měnit ani to, že těchto 8 spekulací z roku 2015 opakovaně judikují soudy různých stupňů. Spravedlivost řízení a soulad s ústavními principy nejlépe vystihuje porovnání oněch 8 spekulací soudů s platnými zákony a předpisy:

1. Revizní zprávy dokladují dokončenost stavby: Revizní zpráva dle zákonů a technických předpisů ověřuje bezpečnost a provedení dle projektu u revidované části stavby, která je vyhrazeným technickým zařízením. Pouze dle judikatury z roku 2015 “pravdivost” revizní zprávy přímo závisí na dokončenosti. Platná revizní zpráva vypracovaná revizním technikem dle platných předpisů a norem však nikdy nesouvisela s dokončením stavby.

2. Bezpečnost Zemkových elektráren nebyla prokázána, protože dokumenty předložené Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) nebyly v souladu se skutečným stavem: Bezpečnost stavby v ČR ověřuje, dle stavebního zákona, příslušný stavební úřad, předtím, než vydá souhlas s provozem. Bezpečnost Zemkových elektráren byla prokázána ke dni 20. 11. 2010, prověřena distribuční společností již dne 22. 12. 2010 před připojením k její distribuční soustavě a definitivně českým státem potvrzena dne 25. 2. 2011 kolaudacemi. Pro objektivní posouzení pozice ERÚ, v otázce posuzování prokázání bezpečnosti, je vhodné připomenout novelu energetického zákona, účinnou od 1. 1. 2016, která komukoliv umožňuje, bez licence a jakéhokoliv souhlasu ERÚ, provozovat elektrárny po dobu jednoho roku. Jedinou podmínkou je, o tom ERÚ informovat!

3. „Stavba musí být dokončena, aby byla bezpečná“ a „stavba musí být dokončena, aby mohla získat licenci“: Bezpečnost stavby nesouvisí s její dokončeností, ale s její provozuschopností. Zemkovy elektrárny jsou bezpečné a provozuschopné od 20. 11. 2010 a připojeny na distribuční soustavu již od 22. 12. 2010. Soudy, které, dle judikatury z roku 2015, dovozují bezpečnost z dokončenosti stavby, odmítají respektovat platný energetický zákon, který dokončenost stavby nezná a licenční vyhlášku, která výslovně předpokládá, že licence se uděluje i nedokončené stavbě (i když toto nebyl případ Zemkových elektráren).

4. „I kdyby byla škoda precizně vypočítána, na právním posouzení soudů by to nic nezměnilo“: Škoda nemohla vzniknout, ale soudy, které nepřijaly jako důkazy 21 řádných znaleckých posudků renomovaných znaleckých ústavů, k vyčíslení vymyšlené škody použily pouze odborné vyjádření, navíc vyhotovené v rozporu s platným zákonem.

5. „Předávací protokol dosvědčoval dokončenost stavby podle tehdejší praxe ERÚ“: ERÚ si vyžádal předávací protokoly v rozporu s energetickým zákonem a licenční vyhláškou. Pouze na nesprávném úředním postupu orgánu státní správy (ERÚ) a judikátech z roku 2015 založily soudy trestnost fyzické osoby za podpis předávacího protokolu, přestože zákon předávací protokol nezná, a tedy jeho podpisem nemohlo dojít k porušení zákona.

6. „Žadatelé uvedli ERÚ v omyl a v důsledku toho se obohatili, snaha o získání licence těsně ke konci roku 2010 nemohla mít jiný smysl než účtování výkupní ceny roku 2010“: V roce 2010 nebylo dle zákona možné ERÚ uvést v omyl. Správní orgán ERÚ udělil licence až na základě opakované, v pořadí třetí, prohlídky Zemkových elektráren, na místě samém. Spekulativní propojení udělení licence a účtování cen roku 2010, judikované od roku 2015, vyvrátil již v roce 2018 Nejvyšší soud České republiky: „názor, že pro účtování garantované výkupní ceny elektřiny je rozhodné, kdy výrobce nabyl oprávnění k provozování licencované činnosti, nemá oporu v žádném právním předpise.“

7. „Klíčovou otázkou pro garanci vyšší výkupní ceny elektřiny naopak bylo připojení do přenosové nebo distribuční soustavy“: Ústavní soud sice perfektně označil klíčovou otázku, ale její splnění ignoroval, stejně jako ostatní soudy. Pravomocné povolení Zemkových elektráren ke zkušebnímu provozu ode dne 20. 11. 2010, jejich připojení do distribuční soustavy dne 22. 12. 2010 a kolaudace ze dne 25. 2. 2011, nikdy nebylo zpochybněno.

8. „Ústavní soud se nezabýval námitkou, že stavba byla v provozu, protože nebyla průběžně vznášena“: Všechny doklady o bezpečném provozu měly soudy od počátku procesů k dispozici, a když obhajoba přinášela další důkazy a znalecké posudky a opakovaně vznášela námitky, soudy je opakovaně odmítaly přijímat.

Většina občanů se domnívá, že trestný čin může být spáchán pouze porušením zákona, ale to v případě Zemkových elektráren nenastalo. Nakonec je možná pro nás všechny, jako občany právního státu, asi dobře, že Ústavní soud vydal svůj názor pouze usnesením. Pokud by se Ústavní soud Zemkovými elektrárnami nyní konečně začal meritorně zabývat, stále ještě existuje šance na spravedlnost a ochránění ústavních práv nespravedlivě odsouzených a uvězněných….

Proto na otázku, zda má Ústavní soud šanci na uvedení soudních řízení týkajících se Zemkových elektráren do souladu s ústavními principy a spravedlností, lze odpovědět pozitivně: Ano, stále má. Stačí se jimi meritorně zabývat a Nálezem Ústavního soudu uvést kauzy Zemkových elektráren do souladu s českými zákony a spravedlností.

Ivan Noveský, Institut pro energetiku


energetik a právník
zakládal v roce 2001 ERÚ a v letech 2016/2017 byl jeho 1. místopředsedou

 

zdroj: parlamentní listy

TVS: Nebezpečné slunce

TVS: Nebezpečné slunce 2

Kniha: Spravedlnost Pláče

Rubriky

Archivy