V roce 2010 podepsal jeden jednatel ve své firmě interní firemní předávací protokol, který dle zákonů ani dle licenční vyhlášky a dalších předpisů nikdy a nijak nesouvisel s licencí. Chudák jednatel sice měl vědět, protože musí předvídat, ale v tomto případě opravdu netušil, že se pět let poté, v roce 2015, zásadně změní právní názor státních zastupitelství a návazně na něj vytvoří soudy na konci roku 2015 zcela novou judikaturu týkající se elektráren postavených v roce 2010, dle které se podpisem dopustil trestného činu. Naštěstí pro českou justici se trestnost podpisu interního dokumentu uplatňuje pouze na české občany a nikoliv na cizí státní příslušníky – jednatele českých společností, kteří se v roce 2010 dopustili stejného porušení judikátů z roku 2015, jako český jednatel. To by česká justice měla opravdu „z ostudy kabát“ i v zahraničí….
Kvůli vytvoření nové judikatury v roce 2015, kterou nahradily původní judikaturu, založenou pouze na zákonech, musely soudy dokonce retroaktivně změnit či zneplatnit stavební zákon, např. v tom, že stavební úřad v roce 2010 mohl povolit i užívání nebezpečné stavby, platný souhlas stavebního úřadu s užíváním stavby z roku 2010 je současně nepravdivým, ale dodnes platným, souhlasem s užíváním stavby…. Rovněž soudy retroaktivně změnily energetický zákon a licenční vyhlášku Energetického regulačního úřadu, např. v tom, že v roce 2010 neměla být udělena licence nedokončené stavbě nebo v tom, že předávací protokol je nedílnou součástí licenčního řízení v roce 2010.
V neposlední řadě musely soudy vytvořit, pro účely odsouzení za trestný čin, i nové technické názvosloví, kdy např. zavedly institut „nepravdivosti“, když, dle příslušného zákona a technických předpisů, stále platnou, revizní zprávu, prohlásily za „nepravdivou“. Pouze tak mohla být „nepravdivost“ platné výchozí revizní zprávy z roku 2010, na kterou plynule navázaly platné periodické revizní zprávy z dalších let, použita jako klíčový důkaz. Soudy si tento svůj klíčový „důkaz“ snažily udržet za každou cenu, včetně např. toho, že zcela znevážily výpověď, řádně a pod přísahou, podanou dle zákona nejvyšší autoritou České republiky na revizní zprávy a to, českým státem řádně jmenovaným, ředitelem Technické inspekce České republiky (TI ČR). Mimochodem pouze TI ČR, jako organizace státního odborného dozoru nad bezpečností zařízení, na kterých se musí dle zákona provádět revize, přezkušuje revizní techniky a uděluje jim státní oprávnění pro výkon funkce revizního technika a periodicky ověřuje jejich způsobilost.
Soud však stanovisko TI ČR, jako nejvyšší státní autority, zlehčil takto: „Zprávu zpracovanou revizním technikem Provazníkem bez provedení předchozí fyzické prohlídky elektrárny tedy nelze považovat za zprávu, která by bezpečnost elektrárny prokazovala. Tento závěr by nemohl nijak změnit ani názor ředitele Technické inspekce České republiky, který měl tuto zprávu označit při své výpovědi v trestním řízení za zprávu platnou. Jedná toliko o názor, byť odborníka, který je však rozporný s názorem zdejšího soudu.“, a tedy nemůže změnit názor soudu, neboť soud je nejvyšším odborníkem na revizní zprávy!
Do budoucna pak tedy vůbec nelze vyloučit, že příště, až např. hlavní patolog České republiky, jako nejvyšší státní autorita, vypoví pod přísahou u soudu, že dotyčná oběť zemřela zcela bez cizího zavinění přirozenou smrtí, bude to toliko názorem odborníka a soud stejně odsoudí předem určeného „pachatele“ za vraždu, protože stanovisko patologa, byť největšího odborníka v ČR, bude rozporné s názorem soudu, a tedy nemůže změnit názor soudu, protože soud je nejvyšším odborníkem na patologii!
Podpis interního dokladu v roce 2010 byl, prizmatem nové judikatury z roku 2015, důkazem, který v roce 2016 stačil, krajskému soudu a v roce 2018 i odvolacímu soudu, na odsouzení, dosud zcela bezúhonného, českého jednatele na téměř 7 let do vězení, které si nyní odpykává. Údajná mnohasetmilionová škoda, kterou jednatel, dle názoru soudu, teoreticky mohl někomu (i když vůbec není jasné, zda vůbec vznikla a případně komu vlastně mohla vzniknout) způsobit podpisem interního firemního dokladu, nikdy nebyla přesně stanovena řádným znaleckým posudkem dle zákona o soudních znalcích. Ostatně u zahraničních jednatelů českých společností za stejné jednání tato hypotetická škoda naštěstí ani nevznikla. Tyto všechny přešlapy justice pouze dokreslují „spravedlnost“ celého procesu a rozsudku a pohrdání právem a zákony ze strany justice.
Další trestní procesy s dalšími občany, kteří sice v roce 2010 neporušili žádné platné zákony a vyhlášky, ale dopustili se porušení dle judikátů z roku 2015, stále ještě probíhají. Je skutečně smutnou a černou stránkou české justice, že nevinní lidé jsou stále ještě ve výkonu trestu v roce 2020 a další jsou ještě v roce 2020 odsuzováni, a to vše pouze za „zločiny“, které pouhým porušením judikátů z roku 2015, dle názorů soudů, spáchali již v roce 2010, i když přitom neporušili žádné platné zákony, vyhlášky či technické předpisy……
Zdroj: Parlamentnilisty.cz
Autor: Ivan Noveský – v roce 1990 začal soudit u Městského soudu v Brně, v roce 2001 zakládal Energetický regulační úřad a v letech 2016 -2017 byl jeho 1. místopředsedou